Výjimečná - XII. kapitola
12. ledna 2013 v 10:35 | Elíss*
|
Vyjímečná
Jsem výjimečná. Možná, jenže proč zrovna já když po tom vůbec netoužím? Zůstali jsme s Philipem na pokoji ještě asi hodinu, až nakonec přišel pan Robinson.
"Mládežníci, převlékněte se do něčeho speciálního, upravte se a jděte do školní jídelny. Bude se konat zahajovací ceremoniál, jako každý rok."
Popravdě jsem o nic takového nestála. Vzala jsem si na sebe svoje krémové mini šaty. Uplé na prsa, pod nimi páseček oddělující je od volného zbytku šatů. Na části na prsou byla vyšitá světlonká krajka a šaty s nínádherně kontrastovaly. Philip na sebe hodil jen džíny, košili, sako a kecky, ale musím přiznat že byl k sežrání. Vlastně když si vzpomenu jak na mě koukal Philip po nazutí mých černých lodiček na vážně vysokém podpadku. Popadl mě do náruče.
"Cloe, přijdeš mi nesvá, co se děje?" zeptal se mě s milým úsměvem.
"Já vlastně ani nevím." Odpověděl jsem se skloněnou hlavou k zemi. "Nastoupím do nové školy Madame Forx's, přestupovala jsem a teď tohle. Pořád je všechno nové."
"Ale tohle je pro všechny nové." Namítl. "Tady můžeš začít od začátku.
Výjimečná - XI. kapitola
2. ledna 2013 v 20:21 | Elíss*
|
Vyjímečná
Spadli jsme dolů obrovskou rychlostí. Všichni jsme byli potlučení a všichni jsme museli být chvíli mimo, protože několik minut po dopadu si nevybavuji. Pomalu jsem se rozkoukávala. Zachytila jsem pohledem Philipa, který se pomalu zvedal, díval se na mě a chtěl mi pomoc napřeženou rukou vzhůru. Tady to znám, to je přeci moje snové místo. Nebe nad námi bylo světlonce fialové a na něm se mihotali červánky, jako při západu slunce, růžové a rozmanité - líbezné. Světlo mu dodávala planeta, která tu měla funkci asi jako naše slunce. Mohla se pyšnit pastelovými barvami světle zelené, růžové, světle modré a žluté. Barvy byly u sebe a různě namíchané, kolem byla spousta stříbrných teček, hvězd, jako je vídáme my. Na druhé straně oblohy byl vidět náš klasický měsíc. To mě trochu uklidnilo. Nejspíš jsem se zbláznila, nebo pořád sním. Vážně jsme se propadli do jiné dimenze?
Výjimečná - X. kapitola
1. ledna 2013 v 23:15 | Elíss*
|
Vyjímečná
Jacobe?
Cloe, odpust mi to předtím, mrzí mě to. Dalo by se to nějak napravit?
Já nevím.
Dlouhá odmlka.
Cloe, mrzí mě to, ale chápej, ty jsi mě totálně ohromila.. A Bonita.. Moje holka.. Zamiloval jsem se do tebe.. Rozešel jsem se s ní.. Musel jsem to vstřebat...
Nastala hned druhá odmlka.
Nemyslíš to vážně, že ne?
Myslím, vidíš nějakej důvod, proč bych si to vymyslel?
Jenže.. Já chodím s Philipem.
Byly slyšet jen zvuky a projevy vzteku a náhle prudké a naštvané položení telefonu. Spíš praštění s ním.
Konec rozhovoru.
Dobře, tímhle jsem si musela projít, aby to vůbec přešlo. Všechno to náhle opojení citů. Bude mnou opovrhovat, ale stejně by mu to všechno cvaklo. Ve spleti myšlenek jsem pomalu usínala. Měla jsem zvláštní sen. Sen o zemi plné věcí, které ani ta nejrozměnitější myšlenka, ani vaše fantazie jentak nevytvoří.
Výjimečná - IX. kapitola
20. prosince 2012 v 20:37 | Elíss*
|
Vyjímečná
"Zaboč tamhle vlevo a jeď pořád rovně, pak ti řeknu." Odpověděl mi s úsměvem Philip. Jeli jsme a bylo ticho. Philip měl zakloněnou hlavu a opíral si ji a tu část sedadla, jak si na ní pokládáte hlavu, aby se vám krk neohýbal dozadu. Usmíval se. Paprsky slunce mu přejížděli přes obličej. Vypadal tak klidně a vyrovnaně, ale mně vrtala hlavou jedna otázka.
"Philipe.." rozbořila sem ticho "..co bys dělal kdybych tě včera odmítla?" vypadlo ze mě. Philip se pomalu probíral.
"No, víš, o tom jsem nepřemíšlel, šel jsem rovnou do akce, můj instinkt a moje intuice mi napovídali, že teď je ta správná chvíle. A tak jsem to zkusil a doufal jsem, že mě můj poklad nezklame." odpověděl s andělským výrazem na tváři. Nechala jsem to být a dál jsem se soutředila na jízdu. Pod Philipovými pokyny jsme dojeli k němu domů. Měli veliký dům se zahradou a na ní pobíhala malá fenka June. Dům byl ve světle oranžovém, spíše béžovém odstínu s hnědou střechou. Až moc nápadně se podobal tomu našemu. Než jsme vešli dovnitř, zeptele jsem se Philipa: "Je někdo doma?" nechtěla jsem se seznamovat hned první den jako musel Philip s mým tátou.
Výjímečná - VIII. kapitola
7. prosince 2012 v 11:01 | Elíss*
|
Vyjímečná
Líbali jsme se jen pár sekund. Když jsme se od sebe konečně odtrhli, musela jsem na něj pořád neveřícně zírat. V tuhle chvíli je zírat skutečně výraz 'na místě' bych řekla.
"Cloe chtěl jsem ti to říct už předtím. Zamiloval jsem se do tebe, chápeš? Všechna ta starost o tebe, ty žárlivé pohledy, ty letmé doteky."
Najednou mu došel dech, malinko se zarazil, ztišil hlas. Mluvil tlumeně, ale se sebejistým tónem v hlase.
"Ty tvoje oči - říká se oko je do duše okno a ty máš ty nejkrásnější oči, co jsem kdy viděl, ty rty - a když se usměješ, i já jdu do kolen, tvoje tvář je jako tvář anděla seslaného z nebes, tvoje oříškově hnědé vlasy odráží lesk a jsou jako podzimní závoj radosti. Jsi celá dokonalá, nikdy jsem nic takového s holkou necítil a ty víš, že jich bylo. Stačilo mi pár dní a pochopil jsem jaká jsi." Nechala jsem ho dopovědět jeho monolog, rozdýchválala jsem hustou atmostféru ohledně vzynání lásky, kterou tu zrovna Philip vytvořil. Chvíli jsem hledala vhodná slova, co mu na to říct. Přemýšlela jsem jak nalézt vhodná slova. Nakonec jsem je našla.
Výjímečná - VII. kapitola
30. listopadu 2012 v 21:25 | Elíss*
|
Vyjímečná
Dojela jsem na místo setkání. Vběhla jsem dovnitř a... A Jacob nikde, přitom jsem měla zpoždění 1O minut. No, než abych čekala na kluka, který se zpozdí na schůzku s tak úžasnou holkou jako já, řečeno s nadsázkou samozdřejmě, dám si svojí milovanou žampionovou pizzu. On takhle přijde o to nejlepší, co ho mohlo dnes večer potkat.
"Tak co to bude, jako vždycky Cloe?"
"Jasně Lou, hoď jí do pece." Křikla jsem se smíchem po vedoucím.
Čas utíkal rychle a při pokukování na postup práce, jsem se ani nenadála a pizza přistála přede mnou.. Jenže Jacob pořád nikde. Kde vězí sakra?
Zavolám mu.
tůůůůt tůůůůůt tůůůůůt
Nic. Na záznamník mu nebudu nahrávat vzkazy jako nějaká stíhačka. Sebrala jsem pizzu a uchýlila jsem se do kouta. Žvýkala jsem jí a s ní jsem polykala slzy. Necítila jsem vůbec její chuť. Hořkost mi ztrpkla v ústech ještě víc, než je taková sama o sobě. Až pak mě to napadlo. Vytáhla jsem mobil a po chvíli mě to napadlo. Philip.
tůůůt tůůůůt tůůůt tůůůůt Myslela jsem si, že to snad nevezme ani on, ale naštěstí jsem se spletla.
Hero - (Hrdina*Povídka pro Luss)
28. listopadu 2012 v 20:06 | Elíss*
|
Single Stories
"Luss pojď už do školy." Křičela na mě ze zdola moje nejlepší kamarádka Simona. Chodíme na gympl, na základce bych teďka byla v devítce. Hodila jsem plná myšlenek na sebe kabát. Myslela jsem na Lukáše. Bože, jak on byl úžasnej. Neznáte takovou osobnost jako on a teď nemyslím že by byl populární, ale jak byl skvělej a pozornej. Lukáš má taky fajn kamaráda Dejva, jenže na ma něj si pomýšlí Simča, je to jako ve snu. Kéž by nám to vyšlo. Běželi jsme po cestě za roh, kde jsme s nimi měli sraz jako vždy. Ze Simony najednou vypadlo, že kluci určitě nebudou mít zase svačinu, ale že chce být s Davem co nejvíc a chce mu být podobná, a tak si ji neudělala taky. Pujde s nimi do sámošky si něco koupit.
"Utrácíš kapesný, aby ses líbila Dejvovi?"
"Jo, je to jenom dvacka."
"Dvacka sem, dvacka tam." Myslela jsem si svoje, ale nechala jsem to být.
Blížili jsme se a já měla pocit, že moje ústa se zvětšují a roztahují do monstrózních rozměrů, protože můj úsměv byl od ucha k uchu, když jsem Lukáše viděla. Nejspíš mi to jednou zůstane.
"Jdeme si koupit svačinu, jdete taky holky?" Mrkl na nás šibalsky Dejv.
"Jo, já jdu." Vyhrkla Simona a už se s Dejvem rvali ke vchodu do sámošky. Zůstala jsem tam s Lukášem sama. Byla jsem nervózní a nesmělejší víc než kdy jindy.
"No, chtěl bych ti něco říct Simi."Usmál se a objevily se mu jiskřičky v očích.
"Lukáši, tak poooď!" Houkl na něj Dejv.
"Promiň, řeknu ti to později." Tentokrát dodal on nesmělý úsměv, na omluvu a taky zmizel ve dveřích obchodu.
Výjímečná - VI. kapitola
27. listopadu 2012 v 14:17 | Elíss*
|
Vyjímečná
Vážně si myslíte, že u pusy do vlasů to skončilo? Nechala jsem se ovládnout jeho svůdným pohledem, nešlo mu odolat. Jeho polibky začínali být sladší než on. Bála jsem se, že se mi zkazí zuby tím vším cukrováním. Bylo to, jakoby bych celý večer jedla jen samé sladkosti a jako bonus kýbl čokolády. Jenže samotný závěr rande byl zvláštní. Líbali jsme se, jenže já jsem se najednou musela odtáhnout. Moje svědomí mi nedovolovalo pokračovat.
"Děje se něco Cloe?" Zeptal se starostlivě Jacob.
"No víš, popravdě, je ti asi jasné, že já a Bonita nikdy kamarádky nebudeme. Ale ona je jen lidská bytost, stejně jako my dva. A má city... A tohle by jí zranilo, ublížilo.. Já nemůžu.."
Asi jsem tohle neměla dělat, mohla jsem mít nejhezčího kluka na škole, ale zvedla jsem. Po tvářích se mi začínaly kutálet slzy a já jsem nechtěla podlehnout. Ano, utekla jsem.
Přijela jsem domů uplně zničená, ubrečená a oteklá.
"Co se ti stalo holčičko? Někdo ti ublížil?" Táta mě svými otázkami zaskočil. V autě sem nepřemýšlela o tom, co řeknu, když se mě zeptá.
"To nic tati, jen hádka s kamarádkou a trochu mě to vzalo."
"Ty máš kamarádky?" Trochu se mě tahle poznámka dotkla.
"No, no jo mám jednu."
"Jakou?"
"Viktorii." Vyhrkla sem to co nejrychleji sem uměla, bylo to první jméno co mi přišlo vhod.
"Dobře, až se usmíříte, pozvi jí k nám, mohli byste přespat ve stanu na balkóně, nebo tak něco." Nabídl mile táta.
Omluva.
5. října 2012 v 19:45 | Elíss*
|
News
Ahoj, omlouvám se, že sem strašně dlouho nenapsala, ale už teď lítám po školách na který by jsem mohla v září nastoupit, zkoušim i umělecký. Takže se učím grafiku, na kterou se hlásím a koukám na malé 3D modely nábytku, na kterej berou na průměr a já už se beru jako přijatá, doufám teda v to). Teďka pujdu napsat příběh pro Luss a dám si oddech, nezvládám moc matiku, známky sice dobrý, ale psychicky ne a fyzicky už se to projevuje, spát mi nejde, ale nemám na nic náladu. Mimochodem dneska jsem psát nemohla, mám svátek a roční výročí s Lukáškem). Tak děkuju za pochopení) Jedna fotka)
Wanna be my affs?
27. září 2012 v 20:54 | Elíss*
|
News
Ahoj, jelikož máme málo stálých návstěvníku, i když si jich moc cením, byla bych ráda kdybyste se zapisovali. Případní zájemci vyplňte prosím tuhle "přihlášku":















